Nové kapitoly:
The Princess - Prolog - limit: 3 komentáře
Dum spiro, spero! - 1. kapitola - limit: 5 komentářů
Temné časy - Prolog - limit: žádný
Fame isn't everything II. - 5. kapitola- limit: 4 komentáře

Fame isn't everything - 3.kapitola

5. prosince 2011 v 16:00 | Inna |  Fame isn't everything
3. kapitola
"Jéééénn?" zavolala na mě babička z kuchyně. Babiččin dům byl jednopatrový, měl čtyři pokoje a kuchyň, ale aby toho nebylo málo, tak tu byla i vedlejší budova s garáží a dalšími dvěma pokoji, nesmím opomenout ani letní kuchyň! No nebyl malý, to ne, ale kdybyste viděli celý pozemek! To ani nemůžete srovnávat s domy v centru Atlanty! Ano, bydlíme na okraji a tak tu máme větší přírodu. Mohu říct, že zahrada u domku byla rozdělena na několik částí. Na první části kvetly květiny, hlavně růže. Na druhé stromy, byl tam i bazén a taková pružinová postel. Na ní jsem si často lehávala, když jsem potřebovala přemýšlet. A bylo mi jedno, jestli bylo léto nebo zima. No a poslední část byla samotná zahrada, kde jsme pěstovali všechno od jahod, malin, přes lilky a zelí, až po rajčata a brambory. No prostě obrovský pozemek! To byste v Česku hledali málokde, to vám povim.


"Už jduuu," běžela jsem k ní do kuchyně a po cestě si dělala culík. "Hu?" vytřeštila jsem oči na chlapce stojícího vedle babičky.
"Ahoj Jenny," obdaroval mě zářivým úsměvem.
"Ahoj, co ty tady? Nemáš být doma v Beverly Hills?" s úsměvem jsem přešla ke kuchyňské lince a do skleničky si nalila džus.
"No já... však víš.. za pár dní máš jet do Česka dělat ty testy ne?"
"Noo?" zkoumavě jsem si ho prohlížela.
"Připravili jsme pro tebe menší oslavu," zazubil se, hodil mi kabát a už táhl ven.
"My? A co babička? Neví o tom!" zmatkovala jsem a ve spěchu se oblékala.
"Všechno ví, tak už pojď," vzal mě za ruku a pomalu s úsměvem vykročil. Vedl mě prázdnou ulicí k parku.
"Kam to jdeme?" rozhlížela se kolem a pohledem se zastavila u něj.
"Uvidíš," zazubil se a mrkl na mě.
"Logane! Chci vědět, kam jdeme!" vytrhla jsem se mu a nštvaně si založila ruce. No, naštvaně. Hrála jsem to. Kdo by mohl být naštvaný na takového kluka, jako je Logan. Dívala jsem se mu do těch uhrančivých očí barvy moře a snažila neuhnout pohledem a mračit se.
"Nechtěj, abych tě tam odnesl!" dál se na mě usmíval s jiskřičkami v očích a přibližoval se.
"Nechtěj, abych se otočila a odešla," oplatila jsem mu to a vyplázla na něj jazyk.
"Nevyplazuj na mě ten jazyk!" Šeptal. Byl blízko. Nebezpečně blízko. Cítala jsem jeho horký dech v té zimě kolem nás.
"Nebo co?" zašeptala jsem nazpátek a sledovala jeho přibližující se rty. Rozbušilo se mi srdce. Na toto jsem čekala těch několik týdnů.
"No tady jste!" uslyšela jsem za námi potěšený výkřik.
"Ou, pardon, jen pokračujte v tak příjemné činnosti, nebudu rušit," zakřenila se ta osoba.
"Biebsi, já tě uškrtím!" zasmál se Logan a přiskočil k Justinovi. Jé to nevíte co! Jak se stýkám s Loganem (no nemohu říct, že stýkám, to je na dýl, časem se dozvíte, nebojte!), tak jsem poznala spoustu slavných lidí. Třeba tady Justina. No popravdě jsem ho dřív nemusela, zdál se mi jako namyšlená hvězdička, které se poštěstilo a prorazil do showbyznysu. Ale jako, když máte trochu upito (myslím Justina, já nepiju!), tak se z vás sype plno zajímavých věcí.
Flashback:
"Ale prosimtě Jenn, určitě ti to sluší, tak už vylez!" ťukal mi Logan na dveře. Dnes měl jít do nějakého klubu a mě vzal s sebou jako doprovod. Měli zrovna oslavovat úspěch Tří mušketýrů a ještě něco.
"No už jdu," povzdechla jsem si a naposledy se podívala do zrcadla. Měla jsem fialové triko s flitry, černou skládanou sukni, tmavě fialové legíny a černé baleríny.
"No.. páni!" vydechl Logan a díval se na mě. Já se nezmohla ani na slovo. Prostě mu to seklo! Vzal si tmavou košili s krátkým rukávem a černé kalhoty od saka.
"Nápodobně," zašklebila jsem se, když jsem dokázala mluvit.
"Tak jdeme," usmál se na mě a já přijala jeho rámě. Babička měla dneska v práci napilno a zůstala tam celý den. A já, abych se nenudila, jsem přijala Loganovo pozvání. Poslední dobou jsme se potkávali nějak často. V kavárně. V obchodě. V centru na zastávce. Nebo jen na ulici. Tak jsme se prostě zakecali a vyměnili si i čísla. Po pár dnech jsem zjistila, že bydlí v Beverly Hills a tady je jen pracovně, což mě zamrzelo. Bude muset odjet! No ale smířila jsem se s tím, že dokud tu je, tak tu je. Takže jsme se už nepotkávali jen tak náhodou, ale účelně. No a dneska jdeme spolu poprvé někam, kde budou slavní lidé a paparazzi. Uh.
Vyšli jsme z domu a já zírala na limuzínu a řidiče, který mi otevíral dveře. Logan mě popostrčil a pak si i sám sedl dovnitř. Mohli jsme vyjet. Během další hodiny a půl jsem se seznámila asi s půlkou Hollywoodu. Tak ne s půlkou, přeháním, ale s hodně lidmi. Od Logana jsem se nehla ani na krok a popravdě jsem byla z takového návalu slavných celkem vyděšená.
"Logane, já.. půjdu na vzduch," šeptla jsem a přitáhla si jeho pozornost naplno.
"Mám jít s tebou?" starost v jeho hlase byla nepřehlédnutelná, ale mohla jsem ho snad vytáhnout z večírku, který se pořádal pro něj a pro další herce? Ne.
Zavrtěla jsem hlavou a vydala se ven. Bylo chladno, ale ani to mi nezabránilo, abych si kabát nechala v šatně a nešla jen v tom volném triku, co jsem si pro dnešek vzala.
"Ne! Žádné rozhovory!" uslyšela jsem za rohem a potichu tam stála schovaná. "Ne, Ushere, nechci. Víš přece, že tímhle na mě chtějí shodit nějakou špínu... Dobře.. Jasně.. Fajn.. Bye." A ticho. Už už jsem se chtěla otočit a odejít zpátky do klubu, ale zarazil mě ten hlas.
"Ahoj, tebe tu vidím poprvé, jak se jmenuješ?" Otočila jsem se a malinko povytáhla obočí. Přede mnou stál Justin Bieber. Nebyla jsem ani Belieber a ani Hater. Prostě neutrál a hodlala jsem se tak i chovat.
"Jenny Smithová, jsem tu s Loganem. A co tu děláš ty? Myslela jsem, že to je večírek ohledně úspěchu toho filmu.." prohlížela jsem si ho. No nevypadal špatně, to ne, ale.. Každý má své mouchy a Justin je měl v tom, že na něj všichni valili špínu a nazívali holčičkou a pak se to odrazilo i v ostatních. Přesněji ve mě. Nepřitahoval mě, to bylo celé.
"No já tu jsem se Selenou, tu sem přitáhla Demi a tu ten a ten.. no prostě takovej had," pokrčil rameny.
"A proč nejsi vevnitř?" natočila jsem se trochu ke vchodu.
"No řekněme, že nemám rád moc velkou pozornost, ikdyž to tak nevypadá, a taky mi nebylo dobře. Chtěl jsem být chvíli sám a být sám sebou, pokud chápeš." Pokývala jsem hlavou a zamyslela se nad tím.
"Jenny?" volal na mě Logan a právě vycházel z klubu. "Ahoj Justine," podal si s ním ruku a pak se otočil na mě. "Volala mi tvoje babička," ušklíbl se.
"Děje se něco?" začala jsem panikařit a hlavě mi vířily ty nejhorší myšlenky.
"Ale nic zlato, jen už je pozdě. Zapomněli jsme na čas. Limuzína už přijela." oddychla jsem si a zkoumavě se na něj podívala.
"Co?" pozvedl překvapeně obočí. No.. s takovým pohledem vypadal.. eh.. sladce.
"Ale nic," usmála jsem se a rozloučila se s Justinem. Po týdnu tady v Atlantě jsem měla dalšího kamaráda. A zase kluka.
Zpátky v přítomnosti:
"Biebsi, já tě uškrtím!" zasmál se Logan a přiskočil k Justinovi.
"Ale no tak chlapci, snad pro mě něco chystáte ne? Tak jdeme," zavelela jsem s úsměvem a vyrazila jsem. Problém byl v tom, že jsem nevěděla kam. A právě proto jsem schytala dva škodolibé a zároveň pobavené pohledy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama