Nové kapitoly:
The Princess - Prolog - limit: 3 komentáře
Dum spiro, spero! - 1. kapitola - limit: 5 komentářů
Temné časy - Prolog - limit: žádný
Fame isn't everything II. - 5. kapitola- limit: 4 komentáře

Dum spiro, spero! - Prolog

27. února 2012 v 16:51 | Inna |  Dum spiro, spero!
Jste zlí, fakt že jo :D Já se na tý The princess nadřela a vy mi nezanecháte ani jeden koment :P No tak fajn. Tady máte prolog k Dum spiro, spero (2. řada Povídky) a limit dám... mmm... 5 komentů :-) Pokud se mi budou komenty líbit, možná to i snížím :-) Tak s chutí do čtení, ať se pustím do psaní! :-)

"Byl pozdní večer - první máj - večerní máj - byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas.. Slečno Craneová, mohla byste prosím být tak laskavá a konečně začala dávat pozor?!" vyjela na mě naše češtinářka, když jsem ani po pátém upozornění mé sousedky v lavici nezačala věnovat plnou pozornost Karlu Hynku Máchovi a jeho Máji. Upřímně, nebavilo mě to. Hlavou mi vrtaly obrazy ze snu. Nejspíše to byl sen, ale občas si říkám, že to mohla být skutečnost.

Dnes je 6.12.2010, pondělí a přesně rok od té chvíle, co se to stalo. Vlastně si už skoro nic nepamatuji. Myslím, že se něco stalo. Ale co, to nevím. Připadá mi to, jako bych měla na těch vzpomínkách vypínač, který jsem zmáčkla, aby byl vypnutý, ale poté, co jsem to chtěla změnit, se tlačítko zaseklo a já uvízla ve tmě. Tápu tam, mám všechny důležité a potřebné věci na dosah, ale blokuje mě to.
Nebýt toho zvonění, jež mě doslova vysvobodilo ze spárů té čarodějnice, co chce ze zrnka písku postavit hrad s milionem věžiček, oplocením a plno dalším. Prostě nemožné.
"Rio.." uslyšela jsem šepot. Známý šepot. Rozhlížím se kolem, ale nikdo se na mě nedívá. Dav spolužáků proudí kolem bez zastavení nebo menšího zaváhání. Zamračila jsem se. "Rio.." uslyším znovu a rozbuší se mi srdce. Nevím proč, ale při tom oslovení se musím usmívat, ale proč? Zavrtěla jsem hlavou a pomalu se vydala na školní parkoviště, kde jsem měla zaparkované své černé audi. Dárek od prarodičů. Vyjela jsem pomalu na silnici a přemýšlela, co se to se mnou děje, načež jsem nedávala moc velký pozor.
"Rio.." Šepot. Světla. Troubení auta. Rána. Tma.

"Á, kohopak to tu máme…" ozvalo se mi v hlavě, když jsem dostala na hlavu nějaký starý ošuntělý klobouk.
"Zdravím," zamumlala jsem a zmateně se dívala kolem.
"Eh," zdálo se, že se klobouk zarazil. Zasmála jsem se. "Taky zdravím, takže, co s tebou? Mrzimor? To ne… Havraspár? Hlavu na to máš! Zmijozel? Máš svou čest, víš kdo jsi a jseš sebevědomá... Nebelvír? Statečnosti se v tobě najde moc, hodně moc, za přátelé bys položila život… Tak jak to rozhodneme?" Rozhlédla jsem se po síni. Viděla jsem na všechny. Všichni byli oblečení v uniformách, na zdech visely vlajky.Podle osvětlení, studených kamenných zdí a pohledu z okna jsem poznala, že je to hrad. Obrovský hrad. Nebyla tu střecha, jak jsem si stihla všimnout, ale obloha poseta milionem hvězd, mezi nimiž byly i svíčky. Zanalyzovat to vše mi trvalo jen pár vteřin. Kde to jsem?? Přejela jsem pohledem všechny přítomné a pohled se mi zastavil na sympatickém černovlasém chlapci s bouřkovýma očima, který se na mě usmíval a jeho pohled ve mně vyvolával směsici citů. Pozitivních citů.
"Chceš tam? K němu? K bílé ovci rodiny? Nebojíš se toho?" ozvalo se mi v hlavě, až jsem sebou trhla. Chtěla jsem vědět, kdo ten kluk je. Co pro mě znamená a proč mi to připadá tak reálné. To jsem ale nemohla zjistit. Nestihla jsem to.

Někdo mě propleskal a já konečně otevřela oči. Naproti mě stál záchranář a tvářil se úlevně, že žiju.
"Co se stalo?" zašeptala jsem a dívala se kolem.
"Autonehoda, zavezeme Vás do nemocnice. Nehýbejte se, máte otřes mozku," rozkázal mi ten muž a já ho poslechla.
"Rio.." Tentokrát jsem už věděla, komu ten šepot patří. Tomu chlapci. Ale kdo to je? Proč ho znám? A proč si připadám, jako by mi ty vzpomínky někdo vymazal?!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Barča | 27. února 2012 v 17:07 | Reagovat

Inn, naprosto mě to uchvátilo, fakt dobrá práce, piš dál ;-)  :-D

2 Michelle Lilian Black | Web | 3. března 2012 v 19:53 | Reagovat

Moc hezky to začíná, jsem zvědavá, jak to bude pokračovat. Hlavně piš dál!! :-D

3 WENCH | Web | 4. března 2012 v 19:23 | Reagovat

hezké :)

4 Elvík | 4. března 2012 v 20:03 | Reagovat

Jsi úžasná! :D

5 fantasy-sky | 13. května 2012 v 18:26 | Reagovat

Jé to je krásné!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama